March 29, 2008

I’m Not Afraid Of You And I Will Beat Your Ass

• I’m back, mates! Děsím sama sebe, protože mi psaní nechybělo. Ani trochu. A nekecám. 
• Stala se ze mě filmová konzumentka. Navštívila jsem Jeden svět. Viděla tři filmy. Prayer For Peace.  Na ten jsem si nějak nedokázala utvořit názor. Asi proto, že jsem o problémech v Barmě nikdy neslyšela, takže bylo chvíli docela složité to pochopit. Škorpioni, spomenar. Ten dělal z komára velblouda. Možná mám nějak pokřivené vnímání. Nejspíš si to myslela skupina mladíků, která místo filmu sledovala moje reakce na brutální scény. Žádných se nedočkali a myslím, že je to vyděsilo. Milosevic on Trial. Ten byl ze všech nejlepší. A popravdě jsem nečekala, že bude tak objektivní. Byl tak objektivní, že mám pocit, že lidé odcházeli s naprosto opačným dojmem, než jaký by si podle organizátorů tohoto festivalu měli odnést. Chtěla jsem jít i na Letter To Anna, ale upustila jsem od toho. Nechci si ničit romantické iluse o Rusku.
• Doma mám půjčenou estonskou Klass. Zajímalo by mě, kolik lidí si půjčuje filmy od své třídní.
• S bráchou teď zažívám zábavné momenty. Celou hodinu informatiky jsme si přes YouTube pouštěli The Libertines, pak jsme narazili na nejlepší klip všech dob: The Dandy Warhols - We Used To Be Friends. Tak jsme se do toho zažrali, že nás málem zamkli v učebně. Ale ty ponožky jsou naprosto kouzelné (žlutá RULEZ!). Tancovali jsme po chodbě a zpívali Lemon Tree. Podle mých nápověd vytvořil brácha na tabuli alternativní zápis o J.V.Sládkovi. A zajímavé na tom je, že jsme začali vlastně strašně nehumorně. V den, kdy bylo jemu, mně a Irovi pěkně blbě. Najednou jsem měla pocit, že potřebuju s bráchou mluvit. A protože už ze školy vypadl, vyběhla jsem za ním napůl oblečená, stejně jako on vyběhl napůl oblečený za Irem, který měl zrovna špatný den. Ir nás oba poslal někam, tak jsme se vrátili do šatny, vzali si věci a šli spolu domů. A od té doby je z nás zase dvojka.
• Vzala jsem bráchovi MP3 přehrávač s tím, že chci zjistit naši hudební kompatibilitu. A celou dobu jsem vykřikovala: “Nirvana! Oasis! REM! Muse! U2! Do háje, brácha, ty posloucháš to co já!”
• Olympiáda v českém jazyce, okresní kolo. Připadali jsme si tam s Jacobem jako exoti. On v černém metalovém oblečení s dlouhými blond vlasy, já v kožené bundě. A kolem spousta obrýlených nahrbených šprtů v nemožných svetrech, kteří se baví o intelektuálních záležitostech typu “účast v programu Komenius”.  Celou dobu jsem si říkala, co tam proboha dělám. Ale s humanistickou a barokní češtinou, spřežkami a systémovým tvořením slov jsem si docela rozuměla. Ani k tomu nemusím být jedna z těch figjams. A poznámka: “Na vysokých školách se vám za účast v OČJ započítávají body…” mě dost rozesmála. Určitě ne na těch, které jsem si vybrala.
• Otec mé kamarádky zjevně zavedl doma kult sebe sama. Pokud se někdy dostanu k psychologii, tenhle úkaz bych docela ráda rozebrala.
• Mám novou vizáž. Koupila jsem si koženou bundu a pořád nosím černé linky na oči. Občas si je večer zapomenu umýt a ráno tak vyrazím ven. Prý vypadám, jako bych byla permanentně zfetovaná. Kéž bych vážně byla.
• Zajímalo by mě, jestli může písnička vyjadřovat vzhled. Jestli ano, tak vypadám jako Just Hold Me (zpívá Maria Mena).
• Dělali jsme psychologický test, který měl dokázat, že děti nevnímají sexuální podtext.  Spočívalo to v tom, že jsme dostali tři obrázky, ke kterým jsme měli napsat příběh. Corrina: “Sakra, já jsem asi dítě, já tam nic o sexu nemám! Co vy?” Já: “Já jsem asi dospělá a ještě ke všemu úchylná. Já mám ten sex i tam, kde asi není!”
• Prý že my mladí jsme nerozumní a nerozvážní a neumíme pít. Já, mladá a nerozvážná, jsem spořádaně seděla doma, sledovala Cold Case a pila u toho svůj oblíbený Relax mandarinka-maracuja-mango. Moje matka zvracela v koupelně. Nemůžu tvrdit, že se občas neopiju, protože existují důkazy z momentů, kdy jsem nebyla úplně střízlivá - nebyla jsem vůbec střízlivá, když vznikla tahle fotka. Ale vtip je v tom, že piju alkohol pro dámy netypický. Piju pouze a výhradně irskou whisky. A ať jí vypiju kolik chci, nikdy mi není špatně. Pravdou zůstává, že víc než šest jsem jich ještě nezkoušela naráz vypít. Už nepiju nic jiného. Protože moje experimenty s vodkou s džusem, kdy nevím, jak jsem se dostala domů přes rozkopanou ulici, aniž bych spadla do nějakého výkopu, nebo s fernetem, kdy jsem viděla Jana Žižku čtyřikrát, nedopadly nikdy dobře.
• Obdržela jsem novou přezdívku. I go by Seb. Odvozenina z mé francouzské přezdívky Sébastienne. Kterou jsem si pro změnu vybrala já sama podle jistého francouzského tenisty, který mírně připomíná šavlozubou veverku z Ice Age. A miluju to všechno. Šavlozubou veverku z Ice Age, toho tenistu, francouzštinu i přezdívku Seb.
• Aktualizovala jsem svých 70 questions about music.
• A potřebuju iPod. Při pohledu na svůj MP3 přehrávač totiž dostávám záchvaty smíchu.